Více a více lidí nakupuje v obchodech bio maso a zboží z místních statků, aby se vyhnuli výrobkům z industrializované živočišné výroby. Na to a mnoho dalšího poukazuje nová studie Atlas masa, kterou vydávají Heinrich-Böll-Stiftung v Praze a Hnutí DUHA.
Rozsáhlá publikace nabitá nejnovějšími daty také mapuje globalizaci masného průmyslu, k níž dochází v posledních desetiletích. Prozkoumává velkovýrobu masa i důsledky, jaké má pro každodenní život českých domácností:
-
OSN odhaduje, že 70 % zemědělské půdy na světě slouží přímo nebo nepřímo k chovu zvířat.
-
K vypěstování sóji, kterou české velkochovy dovážejí k vykrmování zvířat, je potřeba 190 000 hektarů půdy – ekvivalent Zlínského kraje. Sójovým plantážím ustupují divoké brazilské savany, kde mají domov vzácné druhy zvířat.
-
České chovy na každý kilogram živé váhy masa spotřebují 83 miligramů antibakteriálních látek – a dvě třetiny vepřového prodávaného v amerických supermarketech už obsahují bakterie rezistentní vůči antibiotikům.
-
K výrobě kilogramu hovězího masa je potřeba 15 000 litrů vody.
-
Jatečná prasata jsou chována v železobetonových boxech s podlahou z ocelového roštu, kde na každé zvíře připadá 0,65 čtverečního metru plochy.
-
Deset světových firem poráží 88 % všech prasat. Největší z nich, brazilská JBS, každý den porazí 70 000 prasat a 85 000 kusů hovězího dobytka.
-
83 % světové produkce mléka připadá na jedno jediné plemeno: holštýnský skot.
-
Evropské supermarkety spotřebují z kuřat hlavně prsní řízky a zbytek masa je odpad – který pod cenou exportují do Afriky, a vytlačují tak místní zemědělce.
To a mnohem více v nové publikaci Atlas masa.
Deutch, Français, English.
